Učednictví pro 21. století
Školský systém se mění pomalu, ale svět kolem nás se vyvíjí závratnou rychlostí. Děti tráví roky ve školních lavicích, ale často si z nich neodnesou dovednosti potřebné pro skutečný život. Na druhé straně řemeslníci zoufale hledají mladé lidi, kteří by pokračovali v jejich práci. A právě tady přichází SvobodneCechy.cz – platforma, která propojuje učedníky s mistry a přináší do moderní doby model, který fungoval po staletí.
Co jsou SvobodneCechy.cz?
SvobodneCechy.cz je komunitní projekt, který dává dětem a mladým lidem možnost učit se přímo od zkušených řemeslníků, tvůrců a odborníků. Namísto teoretické výuky ve třídách se učí praxí – ve skutečných dílnách, ateliérech a provozovnách.
Proč to dává smysl?
• Učedník získává skutečné dovednosti. Místo memorování teorií se učí přímo v praxi a buduje si portfolio.
• Mistr si vychovává svého nástupce. Řemeslníci mají možnost předat své know-how a zároveň si zajistit budoucí kolegy.
• Firmy dostávají kvalifikované pracovníky. Ne teoretiky s diplomem, ale lidi, kteří už umí pracovat.
• Rodiče mají klid. Dítě se učí tomu, co ho baví, a neztrácí roky v systému, který mu nedává smysl.
Jak to funguje?
1. Najdi svého mistra – Na platformě si mladý člověk vybere řemeslo a kontaktuje mistra.
2. Začni se učit – Učedník dochází do dílny, získává zkušenosti a tvoří portfolio.
3. Buduj svou reputaci – Místo školního vysvědčení sbíráš reference, fotky svých prací a doporučení od odborníků.
4. Získej práci – Díky kontaktům a zkušenostem si snáz najdeš místo ve světě, který oceňuje opravdové dovednosti.
Petr Svoboda
Zakladatel SvobodneCechy.cz
Po vzoru svého bratra jsem vystudoval drážní obor mechanik elektronik. Dva roky jsem pracoval na dráze, poté jsem se dlouhá léta věnoval elektro oboru – nejprve jako zaměstnanec, později jako živnostník. Od 18 let se pohybuji v obchodě a od třicítky mě obchod plně živí.
Mezi řemeslníky se pohybuji od roku 2010 jako obchodník s chemií. V Kamenickém Šenově a Novoborsku jsem objevil neuvěřitelně pestré podhoubí sklářských mistrů. Popravdě jsem jim neměl moc co nabídnout, ale něco mě k nim neustále táhlo. Pod záminkou obchodu jsem jezdil za skláři častěji, než by dávalo byznysově smysl. Sklo mě fascinovalo už od dětství – v pohádkách jako Krakonoš a lyžníci nebo v seriálu Jakub sklář. A najednou jsem mohl být mezi lidmi, kteří dokázali s tímto magickým materiálem tvořit zázraky.
Miluji tradiční řemesla – kovářství, truhlařinu, sedlářství a mnoho dalších oborů, kde se pracuje s jednoduchými, ale poctivými materiály. Fascinuje mě, když pohladíte dubové dřevo nebo kožené sedlo. Drtí mě však, jak dnešní svět zaplavují náhražky – nábytek, který jen vypadá jako dřevo, kliky, které vypadají jako mosaz, lustry, které připomínají sklo. Nechci žít ve světě, kde je všechno jen jako. Chci žít opravdový život.
Nečekej, až se změní systém – změň to sám!
SvobodneCechy.cz nejsou proti vzdělávání. Právě naopak – je to vzdělávání v jeho nejčistší formě. Nejsou tu zbytečné předměty, testy ani byrokracie. Jen učedník, mistr a skutečná dovednost.
Pokud cítíš, že školní systém ti nenabízí to, co potřebuješ, nebo pokud jsi mistr, který chce předat své řemeslo dál, připoj se k SvobodneCechy.cz.
Společně vytvoříme nový způsob, jak se učit a pracovat!
Díky svým aktivitám a přátelům z různých oborů vidím svět z mnoha perspektiv – znám pohled firem, situaci ve školách i stovky názorů rodičů na vzdělávání dětí. Už léta slyším ve firmách, jak je kritická situace na trhu řemeslníků. Mizivé procento učňů nakonec pracuje v oboru, který vystudovali, a pokud ano, je to spíš navzdory škole než díky ní.
Často jsme si s řemeslníky a rodiči říkali: “To by bylo skvělé, kdyby se vrátilo staré dobré učednictví a tovaryšství, kdy rodiče svěřovali děti mistrům do učení za byt a stravu.” Vždycky jsme měli pocit, že změna školství je běh na dlouhou trať.
A pak mi to došlo.
Proč rodiče vlastně posílají své děti na střední řemeslné školy? Jediný důvod je ten, že očekávají, že ten papír jim zajistí dobrou práci. Jenže to už dávno neplatí. Hodnota výučního listu je podle většiny firem mizivá. A tak jsem se začal ptát řemeslníků:
“Kdyby k vám přišli dva učni – jeden s výučním listem a druhý s referenční dokumentací od mistra, u kterého se učil od patnácti, měl fotky svých prací a doporučení od někoho, jehož práci respektujete – kterého byste si vybrali?”
Odpověď byla vždy stejná u všech bez výjimky! Asi je jasné jaká.
A pak přišlo hlavní prozření: vždyť přeci nic nebrání dětem, které dokončí základní školu, aby se hned začaly učit u mistra v oboru, který je skutečně baví. Je absurdní, že se to ještě neděje! Stačí jediné – aby učedník měl touhu a mistr ochotu mu věřit. Dobrovolná spolupráce.
Věřím, že stačí jen trochu přitlačit na misku vah – a věci se začnou dít. A já chci být u toho!